Čoahkkáigeassu
Dán čáziiddikšunplánii leat čohkkejuvvon dieđut čáziid dilis ja čáziiddikšunáigodahkii 2022-2027 dárbbašlaš doaibmabijut čáziid dili buorideapmin ja bajásdoallamin Giemajoga čáziiddikšunguovllus. Doaibmabijuin geahpedat liiggás šaddama ja čáhcebirrasii váralaš ja vahátlaš ávdnasiid dihttoma sihke čázádagaid ráhkadusas ja hydrologiijas dáhpáhuvvan nuppástusaid váikkuhusaid.
Eanemus čázádagaid dili leat rievdadan čázádagaid mudden ja huksen, golgadanroggamat sihke jeagge- ja vuovdeádjagiid ráhkadeapmi. Mannan jahkečuođi beallemuttu maŋŋá ádjagiid roggamat, vuovde- ja jeaggeádjagiid ráhkadeamit, čuohppamat rávdnječáziid gáttiin ja geainnuid ráhkadeapmi oktan geaidnobohcciin leat rievdadan čielgasit čáziiddiškunguovllu mátta- ja gaskaosiid smávva rávdnječáziid dili. Čázádagaid noađuhan dahkkit leat eanaš čázádatguovllu máttaoasis. Guovllu olbmo doaimma bokte boahtán biebmonoađuheamis fuomášahtti oassi boahtá bieđggusnoađuheapmin eana- ja vuovdedoalu sihke bieđggus- ja luopmoássamis. Ođđa dieđu mielde vuovdedoalu noađuheapmi lea stuorát go maid árabut navde. Čuokkeslágan biebmonoađuheapmi boahtá eanaš industriijas ja servodagaid duolvačáziin. Čáziiddiškunguovllu máttaosiin maiddái darfebuvttadeamis lea mearkkašupmi čázádagaid noađuheaddjin. Ruvkeindustriija lea lassánan čázádatguovllus, ja dat lasiha čázádagaid billašuvvanriskka eandalii metállaid ja čáziide vahátlaš ávdnasiid dihtii. Oasis vuođđočáhceguovlluide noađuhan doaibma, dego billašuvvan eanaguovllut, eanaávdnasiid váldin, ássan, industriijadoaibma, boaldinávdnasiid ja kemikálaid vurken, johtalus ja fievrredeamit sáhttet dahkat áitaga vuođđočáziid buorre šládjii.
Čáziiddikšunguovllu čázádagat golget Mearrabahtii, mii lea noađuheapmái hearkkes mearasáivaguovlu. Eanaš oassi dan biebmo- ja giddesávnnasnoađuheamis boahtá johkačáziid mielde, nuba noađuheami geahpedeapmi golganguovlluin buorida maiddái riddočáziid dili. Riddočáziide boahtá maiddái njuolggo noađuheapmi industriijalágádusain ja servodagaid duolvačáhcebuhtistanlágádusain. Riddočáziid dili buorideapmi laktása mearadikšuma plánemii.
Muhtun čázádagain lea dárbu buoridit ja ealáskahttit guliid lunddolaš lassáneami. Vádjolanoktavuođaid dahkamiin ja eará doarjjadoaimmaiguin lea vejolaš dahkat easttahis johtima bajábeale johka- ja jávreguovlluid lassánan- ja eallinguovlluide. Čázádatdivvumiin plánen ja lohpemuddu dolvot áiggi ja nuppe dáfus ollašuhttima maŋŋá váikkuhusat oidnojit njozet čázádagain. Máŋgga sajiin čáziid dili buorideapmin leat evttohan muddemiid ovddideami. Dát laktása bealistis dálkkádatrievdamii, muhto lea maiddái okta doaibma dulveriskkaid hálddašeamis. Golganguovlluid čázi doalahannávcca sáhttá buoridit máŋggalágan doaimmaiguin. Čázi doalahannávccas golganguovllus lea mearkkašupmi maiddái dulveriskkaid hálddašeamis.
Vuođđočáziid bealis deháleamos doaibman leat suodjalanplánaid gárvvisteapmi, vuođđočázi dili čuovvun, billašuvvan eanaguovlluid dutkan, biraslobiid beaivádeapmi, ođđa riskadoaimmaid stivren vuođđočáhceguovlluid olggobeallái, eanaávnnasváldinguovlluid ja billašuvvan eanaguovlluid ordnen, vuođđočáziid suddjen ja rávvema ja bearráigeahču beavttálmahttin.
Vuođđočáziid buori ulbmildili bajásdoallan gáibida Giemajoga čáziiddikšunguovllus boahttevuođasge vuođđočáhceguovlluid suodjalandárbbu vuhtii váldima eanageavaheami plánemis ja riskkaid dagahan doaimmaid sajušteamis.
Čáziiddikšunguovllu gieračáziid kemiijalaš dilli almmá bromejuvvon difelynaehtera leat árvvoštallan eanaš buorrin. Marrasjärvis ja riddočáziid vuskkonis leat mihtidan ealániidda meroštallan eallisilbba birasšládjanorbma manná badjel. Rittu lahkasiin leat suvrra sulfáhtaguovllut, maid galgá váldit vuhtii sierra doaimmain. Oppalaškártema bohtosiid vuođul doaibmabijuid sáhttá dárbbu mielde beavttálmahttit ja čuozihit.
Čáziid buori dilis šaddá ávki nu ássiide go ealáhussii. Dábálaččat ovddasvástádus čáziidsuodjalandoaimmaid ruhtadeamis ja ollašuhttimis lea doaibmiin ja čáhceguovlluid eaiggádiin, muhto stivrenvugiid ovddidanovddasvástádus lea dábálaččat ministeriijain. Báikkálaš servošiid, ássiid ja bartaeaiggádiid ja čáhceguovlluid eaiggádiid mearkkašupmi lea lassánan garrasit sihke divvunfidnuid ruhtadeamis ja ollašuhttimis. Čáziiddikšunguovlluin leat goittotge olu čázádagat, maid ávkkástallan lea unnán, ja maid golganguovlluin ii olus leat ássan. Dáid čáziid divvumiid galggašii boahttevuođas figgat ruhtadit oassin viidásut, golgan- ja čázádatguovlluid guovdu dahkkon fidnooppalašvuohtan.
Goalmmát plánajorrosis čáziiddikšunguovlluin leat guorahallan 434 jávrečohkiideami (1 681 km2), 307 johkačohkiideami (8 025 km) ja vihtta riddočáhcečohkiideami (916 km2). Doaimmaid meroštallan lea vuođđuduvvan gieračáziid dillái. Klassifiserema duogášdieđut ja klassifiserema dássi lea vurkejuvvon birashálddahusa čáhcečohkiideapmediehtovuogádahkii.
Váldooassi johkačáziin lea buori ekologalaš dilis. Earenoamáš dillái olle njealjádas johkačáhcečohkiidemiin ja váile 30 % jogaid guhkkodagain. Buori fuonit dilis ledje sulaid 18 čáhcečohkiideami, mat vástidit sulaid 7 % jogaid guhkkodagain, go guorahallat ekologalaš dili almmá nammadeami dahkučáhci dahje garrasit nuppástuhtton čáhcin.
Buori fuonit dillái klassifiserejuvvon jogain eanemus fuopmášahtti dili heajudan dahkkit leat eana- ja vuovdedoalu bieđggusnoađuheapmi ja eatnamagoikadeapmi, ja čáhcefámu buvttadeamis boahtán hydro-morfologalaš nuppástusat. Lassin 88 johkačáhcečohkiideami buori dahje earenoamáš dili leat árvvoštallan leat áitojuvvon hedjonit, eanaš vuovdedoalu noađuhanváikkuhusa dihtii. Gihttela golleruvkke vulobeale jogaid Seurujoki ja Loukinen, ja Kevitsa lagaš Mataraoja buorre ekologalaš dilli lea áitojuvvon ruvkedoaimma váikkuhusaid dihtii.
Eanaš oassi jávrriin klassifiserejuvvojedje buori ekologalaš dillái; dása gulle 68 % jávrriid lohkomeriin ja 74 % jávrriid viidodagas. Earenoamáš dilis árvvoštalle leat ráhpadis njealjádasa (27 %) jávrriid lohkomearis ja 16 % jávrriid viidodagas. Buori heajut dilis ledje 23 jávrri (5 % jávrriin), mat dahke sulaid 10 % jávrriid viidodagas.
Buori fuonit dillái klassifiserejuvvon jávrriin eanemus fuopmášahtti dili heajudan dahkkit leat čázádagaid muddemis ja ráhkadeamis boahtán hydrologalaš-morfologalaš nuppástusat sihke eana- ja vuovdedoalu bieđggusnoađuheapmi ja dasa gullevaš hydrologalaš nuppástusat. Maiddái árabut dahkkojuvvon jávrriid coahkudeapmi ja siskkáldas noađuheapmi leat heajudan jávrriid dili. Lassin 97 buori dahje earenoamáš dilis lean jávrri dili leat árvvoštallan leat áitojuvvon hedjonit almmá noađuheami geahpedeapmái ja dili buorideapmái sikten doaimmaid. Eanaš oassái dáid jávrriide boahtá fuopmášahtti noađuheapmi vuovdedoalus.
Čáziiddikšunguovllu siskkit riddočázit klassifiserejuvvojedje duhtadahtti ekologalaš dillái. Riddui čuohcá sihke johkačáziid ja guovllus lean vuovdedoalu ja ássanbázahusčáziid noađuheapmi. Garrasamosit noađuheami váikkuhus oidno Ajos guovllus.
Gieračáziid lassin čáziiddikšuma birii gullet 489 vuođđočáhceguovllu, main 11 leat nammaduvvon riskaguovlun, main leat gávnnahan vahátávnnasdoaluid. Dás fuolatkeahttá buot guovllu vuođđočáhceguovllut leat buori kemiijalaš ja mearálaš dilis. Vuođđočáhceguovlluin 30:s leat nammaduvvon čielggadusčuozáhahkan, go dáid guovlluid vuođđočázi dilis ii leat dál doarvái diehtu. Čáziiddikšunguovllus leat lassin oktiibuot 338 III luohká vuođđočáhceguovllu, maid heivvolašvuođa servodagaid čáhceskáhppomii eai leat vel čielggadan. III luohká guovlluid klassifiseremiid dárkkisteapmi joatkašuvvá Lappi guovllus ainjuo 2023 rádjai.
Čáziiddikšunplánas ovdan buktojuvvon doaibmabijuid oppalašgolut leat sulaid 35 miljon euro. Dás 30 miljon euro lea eará láhkaásaheami vuođul ollašuhttima vuollásaš ng. vuođđo- ja eará vuođđodoaimmat ja 5 miljon euro čáziiddikšuma dievasmahtti doaimmat. Doaimmaid ollašuhttima ovddidit leat evttohan láhkaásaheami, ekonomalaš, hálddahuslaš ja dieđu sisttisdoallan stivrenvugiid, maidda leat meroštallan ollašuhttinovddasvástádusat ja ovttasbargobealit.
Birasmihttomeriid fáhtema dáfus eanemus krihtalaččat leat čáziiddikšunguovllu bieđggusnoađuheami ja olbmodoaimmaid garrasit rievdadan čáhcečohkiideamit. Vai ollašuhttináigetávvaliin lea vejolaš fáhtet čáziid dilis oinnolaš nuppástusa, galgá ollašuhttimii bidjat deattu garrasit. Ollašuhttimis leat dáhpáhuvvan muhtun sektoriin fuopmášahttu ovdáneapmi ovddit dikšunáigodagain, ja fas muhtun sektoriid doaibmabijuid ollašuhttimis leamašan váilevuođat. Sivvan leamašan stivrenvugiid bisttihisvuohta ja maiddái resurssaid váilevuohta.
Dállodoalločázi váldimii ávkkástallon čázit, eallinbirrasiid ja šlájaid suodjaleapmái meroštallojuvvon guovllut ja EU-vuojadangáttit eai mielddisbuvtte čáziiddikšunguovllus buori dili mihttomearis spiehkasteami dárbbu. Birasmihttomeriid eai jáhkkimis boađe fáhtet buot čáhcečohkiidemiin vel goalmmátge dikšunáigodaga áigge, muhto doaimmain sáhttá lihkká leat fuopmášahtti positiivva váikkuhus čáziid dillái.
Dábálaččat ovddasvástádus čáziiddikšundoaibmabijuid ruhtadeamis ja ollašuhttimis lea doaibmiin ja čáhceguovllu oamasteaddjiin, muhto stivrenvugiid ovddidanovddasvástádus lea dábálaččat ministeriijain. Buohkat sáhttet oassálastit bargui čáziid buorrin ja čáziid buori dilis ožžot buohkat ávkki, ássit ja ealáhusatge.
