Čoahkkáigeassu
Dán čáziiddikšunplánii leat čohkkejuvvon dieđut čáziid dilis ja čáziiddikšunáigodahkii 2022-2027 dárbbašlaš doaibmabijut čáziid dili buorideapmin ja bajásdoallamin Deanu-Njávdáma-Báhčaveaji čáziiddikšunguovllus. Plána gokčá Suopmelaš-norgalaš čáziiddikšunguovllu Suoma beale guovllu.
Álbmot ja ássančohkiideamit guovllus leat unnán. Olbmo dagahan noađuheapmi Suoma beale guovllus lea unnán, eaige čázi šlájalaš váttisvuođat olus leat. Noađuheami dagaheaddjit guovllus leat lagamustá vuovdedoallu, servodagat sihke bieđggus- ja luopmoássan, báikkálaččat maiddái mášengolleroggan. Eanemus olbmo doaibma lea váikkuhan Báhčaveaji čázádaga dilái. Báhčaveadjái, mii lea oassái Norgga ja Ruošša rádjajohka, leat ráhkaduvvon čieža fápmolágádusa ja Anár- ja Ruhtajávrri muddejit fápmodoalu dárbbuide. Deatnu ja Njávdán leat dehálaš Atlántta luossa lassánanjogat. Doallánjoga čázádahkii vádjolanguliid goargŋuma estet Ruošša beale fápmolágádusat. Deanu čázádatguovllus olbmo doaibma lea báikkuid lasihan eatnama gollama ja geainnuid ráhkadeapmi lea mielddisbuktán ee. luosa goargŋuneastagiid, maid oasi leat jo jávkadan eret. Čáziiddikšunguovllus eana- ja vuovdedoalu váikkuhusat leat unnit go eará sajis Lappis. Iežas earenoamáš jearaldat lea guovllu vierisšlájaid ja guolledávddaid leavvama eastadeapmi. Eandalii Jiekŋamerrii golgan jogaid luossanáliide váralaš luossaparasihta vuostá dahkkon doaimmat leat dehálaččat leat dehálaččat čáziiddikšunguovllus. Čáziiddikšunguovllu árvvoštallojuvvon vuođđočáhceresurssat leat otná ávkkástallama ektui valjit ja vuođđočáziide čuohcán riskkat leat unnán.
Doaibmabijuin deaddu lea čáziid dáládili bajásdoalus. Doaibmabijuid evttohit ássama sihke eana- ja vuovdedoalu noađuheami ráddjemii. Muddema vahágiid láivudat ja vuođđočáziid dili čuovvun beavttálmahtto. Vierisšlájaid ja guolledávddaid leavvan Jiekŋamerrii golgan čáziide lea duođalaš áitta, man unnudeapmi gáibida doaimmaid. Dálá geavadaga čuvvon doaimmaid beavttálmahttin, riikkaidgaskasaš ovttasbargu ja láhkaásaheami vuogit leat dárbbašlaččat mihttomeari fáhtemii. Lassin čáziiddikšunplánas sierra sektoriide leat evttohan stivrenvugiid sihke dutkan- ja ovddidandoaimmaid.
Lobivuollásaš doaimmaid, dego industriija ja eará fitnodatdoaimma ja servodagaid čuokkesnoađuheami beales mihttomearit váldojuvvojit vuhtii goasge fámus lean láhkaásaheami mielde dábálaččat lohpegeavadagaid oktavuođas. Vuođđočáziid buori ulbmildili bajásdoallan gáibida boahttevuođasge vuođđočáhceguovlluid suodjalandárbbu vuhtii váldima eanageavaheami plánemis ja riskka dahkan doaimmaid sajušteamis.
Goalmmát plánajorrosis čáziiddikšunguovlluin leat guorahallan 317 jávrečohkiideami (1 798 km2), 143 joga (3 175 km). Doaimmaid meroštallan lea vuođđuduvvan gieračáziid dillái. Klassifiserema duogášdieđut ja klassifiserema dássi lea vurkejuvvon birashálddahusa čáhcečohkiideapmediehtovuogádahkii. Badjel 90 % johkačáhcečohkiidemiid lohkomearis ja guhkkodagas lei earenoamáš ekologalaš ortnegis. Buori dillái klassifiserejuvvojedje ovcci joga dahje johkagaskka, maidda čuohcá govttolaš olmmošdoaimma deaddu. Dušše Avvila Áhkojohka lea buori fuonit dilis. Áhkojohka lea Mellanaapa duolvačáhcebuhtistanlágádusa noađuheami dihtii muhtunlágan dilis. Joga dilli lea goittotge buorránan ovtta luohkáin ovddit plánabajis doaibmabijuid buoridettiin čázi molsašuvvama. Báhčaveaji golganguovllus lean Anára Soahtejoga, Poastajoga ja Máttit-Ravadasa buori ekologalaš dili leat árvvoštallan leat áitojuvvon hedjonit golleroggama dahkan deaddagiid dihtii. Deanu Skiehččama ja Anárjoga earenoamáš dilli lea áitojuvvon hedjonit báikkálaš luossapopulašuvnna unnon gođđannáli dihtii
Čáziiddikšunguovllu jávrriin (317 čáhcečohkiideami) buot leat klassifiserejuvvon buori dahje earenoamáš ekologalaš dillái. Earenoamáš dilis leat 90 % jávrriid lohkomearis ja goalmmádas jávrriid viidodagas. Buori dilis leat 10 % jávrriin. Viidodagas buori luohkás lean oassi lea stuoris (67 %), mii boahtá stuorra Anárjávrris. Buori fuonit dillái eai leat klassifiseren ovttage jávrri.
Ovddit klassifiserenjorrosa maŋŋá polybromejuvvon difenylaehteriid birasšládjanorbma sirdašuvai čázis guollái. Šládjanorpma čavgan mielddisbuvttii, ahte kemiijalaš dilli rievddai oppa Suomas ja ná maiddái čázádatguovllu buot čáhcečohkiidemiin fuotnin. Kemiijalaš klassifiseremis geavahuvvon eará ávdnasiid bokte eai gávdnan rádjaárvvuid badjel mannan doaluid čázádatguovllus čađahuvvon mihtidemiin
Čáziid buori dilis boahtá ávki nu ássiide go ealáhussii. Dábálaččat ovddasvástádus čáziidsuodjalandoaimmaid ruhtadeamis ja ollašuhttimis lea doaibmiin ja čáhceguovlluid eaiggádiin, muhto stivrenvugiid ovddidanovddasvástádus lea dábálaččat ministeriijain. Báikkálaš servošiid, ássiid ja bartaeaiggádiid ja čáhceguovlluid eaiggádiid mearkkašupmi lea lassánan garrasit sihke divvunfidnuid ruhtadeamis ja ollašuhttimis. Čáziiddikšunguovlluin leat goittotge olu čázádagat, maid ávkkástallan lea unnán, ja maid lagašguovlluin ii olus leat ássan.
Gieračáziid lassin čáziiddikšuma birii gullet 35 vuođđočáhceguovllu. Čáziiddikšunguovllus leat lassin oktiibuot 338 III luohká vuođđočáhceguovllu, maid heivvolašvuođa servodagaid čáhceskáhppomii eai leat vel čielggadan. III luohká guovlluid klassifiseremiid dárkkisteapmi joatkašuvvá Lappi guovllus ainjuo 2023 rádjai. Buot guovllu vuođđočáhceguovllut leat buori kemiijalaš ja mearálaš dilis. Golbma vuođđočáhceguovllu leat nammaduvvon riskačuozáhahkan, main leat gávnnahan vahátávnnasdoaluid. guokte vuođđočáhceguovllu leat nammaduvvon čielggadusčuozáhahkan, go dáid guovlluid vuođđočázi dilis ii leat dál doarvái diehtu.
Čáziiddikšunplánas ovdan buktojuvvon doaibmabijuid oppalašgolut gieračáziid dáfus leat 7 miljon euro. Dás váldooassi lea eará láhkaásaheami vuođul ollašuhttima vuollásaš ng. vuođđo- ja eará vuođđodoaimmat ja 0,3 miljon euro čáziiddikšuma dievasmahtti doaimmat. Doaimmaid ollašuhttima ovddidit leat evttohan láhkaásaheami, ekonomalaš, hálddahuslaš ja dieđu sisttisdoallan stivrenvugiid, maidda leat meroštallan ollašuhttinovddasvástádusat ja ovttasbargobealit.
Dállodoalločázi váldimii ávkkástallon čázit, eallinbirrasiid ja šlájaid suodjaleapmái meroštallojuvvon guovllut eai mielddisbuvtte čáziiddikšunguovllus buori dili mihttomearis spiehkasteami dárbbu. Áhkojohkii evttohit vuoliduvvon dillemihttomeari čáziiddikšunáigodahkii 2022-27.
