Čuákánkiäsu
Taan časijtipšomvuáváámân láá čuákkejum tiäđuh časij tiileest já časijtipšompaje 2022–2027 ääigi tarbâšum tooimah časij tile pyeredem já paijeentoollâm várás Tiänu-Niävđámjuuvâ-Paččvei časijtipšomkuávlust. Vuávám luávdá Syemmilâš-taažâ časijtipšomkuávlu Suomâ pele kuávlu.
Ulmuuh já aassâmkuávdááh kuávlust láá uccáá. Ulmuu tovâttem sreevâ Suomâ pele kuávlust lii ucce, ige čääsi táásán kyeskee čuolmah ennustkin lah. Sreevâ tovâtteh kuávlust iänáážin meccituálu, siärváduvah já piäđgui- já luámuaassâm, páihálávt meid kollekuáivum mašináin. Enâmustáá ulmuu toimâ lii vaiguttâm Paččvei čácáduv tilán. Paččviäján, mii lii uásild Taažâ já ruošâ räjijuuhâ, láá rahtum čiččâm vyeimilájádâssâd já Aanaar- já Rááhájävri tulvâduvvojeh vyeimilájádâsâi táárbui tiet. Tiänujuuhâ já Niävđámjuuhâ láá teháliih Atlant luosâ lasanemjuuvah. Ruošâ pele vyeimilájádâsah estih vajâldeijee kuolijd kuárŋumist Tuulomajuuvâ čácádâhân. Tiänujuuvâ čácádâhkuávlust ulmuu toimâ lii pááihui lasettâm eroosio já mađijij rähtim lii tovâttâm il. luosâ kuárŋumestuid, main uási láá meddâlistum-uv. Časijtipšomkuávlust eennâm- já meccituálu vaiguttâsah láá ucebeh ko eres saajeest Laapist. Ohtâ sierânâs koččâmuš kuávlust lii vieresšlaajâi já kyelitaavdâi levânem estim. Eromâšávt Jieŋâmeerân lyeštee juuvâi luosânaalijd varâlii luosâooleestellee vuástásiih tooimah láá teháliih časijtipšomkuávlust. Časijtipšomkuávlu árvuštâllum vuáđučäciväärih láá tááláá kiävtu iähtun riggáh já vuáđučaasijd lohtâšuvvee riiskah láá uceh.
Tooimah tiädutteh časij tááláá tile paijeentoollâm. Iävtuttum tooimah keččâleh kepidiđ asâmist já eennâm- já meccituálust šoddâm sreevâ. Tulvâdem hááituh läividuvvojeh já vuáđučasij tile čuávvum pehtilittoo. Vieresšlaajâi já kyelitaavdâi levânem Jieŋâmeerân lyeštee čaasijd lii tuođâlâš riskâ, mon kepidem váátá tooimâid. Vâi ulmeh olášuuččii, te táálái vuáválâšvuođâi miäldásij tooimâi pehtilittem, aalmugijkoskâsâš oovtâstpargo já lahâaasâtliih vyevih láá teháliih. Ton lasseen časijtipšomvuáváámist jieškuuđijd-uv sektoráid láá iävtuttum stivrimvyevih já tutkâm- já ovdedemtooimah.
Love vättee tooimâi, nuuvt ko ráhtulâšvuođâ já eres finnodâhtooimâ já siärváduvâi čyegissreevâ, uásild ulmeh váldojeh huámmášumán iänáážin lopevuáválâšvuođâin vyeimist leijee laavâ miäldásávt. Vuáđučasij šiev ulmetile paijeentoollâm váátá puátteevuođâst-uv tom, et vuáđučäcikuávlui suojâlemtárbu váldoo huámmášumán eennâmkevttim vuáváámist já riiskâid tovâtteijee tooimâi soijiimist.
Kuálmád vuávámkiärdu ääigi časijtipšomkuávlust láá tärhistum 317 jävrid (1 798 km2) já 143 juuhhâd (3 175 km). Tooimâi miäruštâllâm lii vuáđudum asečasij tilán. Luokittâllâm tuáváštiäđuh já luokittâllâm tääsi láá vyerkkejum pirâshaldâttuv čäcihámmášumetiätuvuáhádâhân. Paijeel 90 % juhâčäsihámmášuumij lohomeereest já kukkoduvâst lijjii eromâš šiev ekologilii tiileest. Šiev tilán luokittuvvojii oovce juuhhâd tâi juhâpurdod, mooid čuácá koskâtásásâš ulmuu tooimâ teedâ. Tuše Avveel Áhujuuhâ lii pyerebist hyeneeb tiileest. Áhujuuhâ lii Miellijeegi pasâttâhčäciputestemlájádâs sreevâ keežild veltittettee tiileest. Juuvâ tile lii kuittâg puáránâm oovtâ luoka verd oovdeb vuávámpaajeest, ko tooimah láá pyeredâm čääsi mulsâšuddâm. Lii árvuštâllum, et Paččvei kulgâmkuávlust leijee Aanaar Čuđejuuvâ, Postâjuuvâ já Maddib-Ravadas šiev ekologilâš tile lii vaarâst hiäjusmuđ kolletoidem tovâttem teddui keežild. Tiänu Skieččâm já Aanaarjuuvâ eromâš šiev ekologilâš tile lii vaarâst hiäjusmuđ páihálii luosâpopulaatio uccom kođonääli tiet.
Časijtipšomkuávlu jaavrijn (317 čäcihámmášummeed) puoh láá luokittâllum šiev tâi eromâš šiev ekologilii tilán. Eromâš šiev tiileest láá 90 % jaavrij lohomeereest já kuálmádâs jaavrij asevijđoduvâst. Šiev tiileest láá 10 % jaavrijn. Asevijđoduv uáinust 67% jaavrijn láá šiev luokkaast, já taat loho lii styeres stuorrâ Aanaarjävri keežild. Pyerebist hyeneeb tilán ij luokittâllum ohtâgin jävri.
Oovdeb luokittâllâmkiärdu maŋa polybrommajum difenyylieetterij pirâstäsinormâ sirdui čääsist kuálán. Täsinoormâ čovgim tovâttij tom, et kemiallâš tile nubástui ubâ Suomâst já nuuvtpa meid časijtipšomkuávlu puoh čacihámmášuumijn hyennin. Časijtipšomkuávlust tohhum mittedmijn iä lah kavnum räjiáárvui paajaabel luptânâm mereh eres amnâsijn, moh kiävttojeh kemiallii luokittâlmist.
Časij šiev tiileest lii hiätu nuuvt ässeid ko iäláttâssáid. Táválávt ovdâsvástádâs časijsuojâlemtooimâi ruttâdmist já olášutmist lii tuáimein já čäcikuávlui omâsteijein, mut stivrimvuovij ovdedemovdâsvástádâs lii táválumosávt ministeriöst. Páihálij siärváduvâi, ässei, kesitupeiälusteijei já čäcikuávlui omâsteijei merhâšume lii lasanâm vuáimálávt nuuvt tivodemhaavâi ruttâdmist ko olášutmist-uv. Časijtipšomkuávlust láá kuittâg ennuv čácáduvah, moi kevttim lii uáli vääni, já moi aldakuávluin iä lah ennuvgin aassâmtááluh.
Asečasij lasseen časijtipšom siskiibel kuleh 35 vuáđučäcikuávlud. Časijtipšomkuávlust láá ton lasseen ohtsis 338 III luoka vuáđučäcikuávlud, moi hiäivulâšvuotâ siärváduvâi čääsi väldimân ij lah vala čielgejum. III luoka kuávlui luokittâsâi tärhistem juátkoo Laapi kuávlust aainâs-uv ive 2023 räi. Puoh kuávlu vuáđučääsih láá šiev tiileest sehe kemiallávt já mere peeleest. Kulmâ vuáđučäcikuávlud láá nomâttum riskâčuosâttâhhân, main láá kavnum mottoomverd háittuamnâseh. Kyehti vuáđučäcikuávlu láá nomâttum čielgimčuosâttâhhân, tondiet ko tai kuávlui vuáđučasij tääsist ij lah tääl tuárvi tiätu.
Časijtipšomvuáváámist oovdânpuohtum tooimâi ubâlâškoloh asečasij uásild láá 7 miljon eurod. Täst váldu-uási láá eres laavâi vuáđuld šaddee nk. vuáđu- já eres vuáđutooimah já 0,3 miljon eurod časijtipšom tievâsmittee tooimah. Tooimâi olášuttem ovdedem várás láá iävtuttum lavâliih, ruttâtuáluliih, haldâttuvliih já tiäđukevttimân vuáđuduvvee stivrimvyevih, mooid láá miäruštâllum olášuttemovdâsvástádâsah já oovtâstpargotááhuh.
Tálutuálučääsi väldimân kevttum čääsih, eellimpirrâs tâi šlaajâi suojâlmân miäruštâllum kuávluh iä toovât časijtipšomkuávlust táárbu spiekâstiđ šiev tile ulmeest. Áhujuuvâ várás iävtuttuvvoo vyeledum tileulme časijtipšompaje 2022-27 várás.
